Coworky na Statku - místo pro práci, nebo něco víc?

Začali jsme na Statku pořádat coworky. Zrovna na jednom z nich sedím, pozoruju účastníky a říkám si… je cowork opravdu jenom změna místa pro práci?

Jak takový cowork probíhá?

Jednou nebo dvakrát do měsíce otevřeme v 9:30 bránu do areálu a postupně se začnou sjíždět účastníci. Sami si můžou vybrat, kde budou pracovat. U velkého stolu v jídelně, na pohodlném gauči v obýváku, a nebo třeba venku na terase.

Postupně během dopoledne se každý usadí na svém místečku, vedle sebe hrnek s kávou nebo čajem a Statek ztichne. Slyšet je jenom soustředěné ťukání do klávesnice.

V době oběda si každý ohřeje svoji krabičku a u stolu se rozjede konverzace. Sdílíme, čemu se kdo věnuje, kdo má jaký kontakt, a nebo třeba kam v okolí zajít na dobrý oběd.

Nejraději mám ale odpoledne. To už mají všichni většinu práce hotovou, maily vyřízeny a vzniká prostor taky pro uvolněný odpočinek a další užívání Statku. Ticho pro práci v jídelně se stále respektuje, ale v jiných zákoutích se postupně utvoří dvojice či skupinky lidí. Lidé, kteří se dnes potkali poprvé v životě, a kteří se baví skoro jako staří známí.

Proč lidi na cowork jezdí?

Možná se budete divit, ale Statek láká lidi z nejrůznějších oborů. A tak si povídá třeba architekt s cukrářkou a majitelkou kavárny, nebo třeba markeťák s terapeutem čínské medicíny. Vždy přirozeně najdou něco, čím se mohou navzájem obohatit a co posdílet. Když se jich zeptám, proč na cowork přijeli, nejčastější odpovědí je, že chtěli změnit prostředí. Hned nato ale dodají, že jim taky chybí potkávání dalších lidí a možnost si jen tak poklábosit.

A v tu chvíli mě to trkne. Lidé sem nepřijeli jenom pracovat. Přijeli hlavně být mezi lidmi, aniž by museli „být s lidmi“. A ono to opravdu funguje. Ta atmosféra sdílené produktivity u stolu je nepopsatelná. Takovou si doma v pracovně sama vytvořit neumím.

Je tedy cowork na Statku jenom změna místa pro práci?

Podle mě není.

Je to prostor, odkud si člověk odváží víc než splněné úkoly.